Snímky věnované průkopníkům kinematografie mají pro filmové diváky nostalgické kouzlo – a výjimkou není ani snímek režiséra Jiřího Menzela. Film, který byl natočen k 80. výročí vzniku české kinematografie, vychází z osudů skutečných historických postav, skrytých ovšem za průhlednými novými jmény. Majitel prvního stálého pražského kina Viktor Ponrepo se v Báječných mužích s klikou jmenuje Vilém Pasparte, filmařský průkopník Jan Kříženecký se změnil v Jakuba Kolenatého a kabaretiér a první domácí filmový herec Josef Šváb-Malostranský v Járu Šlapeta. Reálné předobrazy v rozmarné komedii o počátcích filmu v českých zemích mají i další postavy, stejně jako snímky, které fiktivní hrdinové Báječných mužů natáčejí. Režisér Jiří Menzel sice ve svém osmém filmu využívá znalostí archivních materiálů a historických skutečností, avšak se spoluscenáristou Oldřichem Vlčkem se nenechal příliš těsně svazovat realitou. Autoři tak nabízejí nejen zasvěcený a živý vhled do historie, ale i zábavnou podívanou pojatou jako nostalgické retro. Na chytlavé atmosféře mají významný podíl i kameraman Jaromír Šofr a hudební skladatel Jiří Šust. Menzel využívá hravou, poetizující vypravěčskou polohu, která mu poskytovala bezpečné a divácky atraktivní zázemí během celé složité normalizační éry. V radostném holdu nelehkému filmařskému řemeslu autor hlavní roli svěřil Rudolfu Hrušínskému, který se stal jeho citlivým spolupracovníkem už v nostalgické tragikomedii Rozmarné léto (1967). Zatímco roli rtuťovitého komika Šlapeta ztvárnil Vladimír Menšík, part prvního českého režiséra si Menzel symbolicky rezervoval pro sebe. Spoluautor scénáře Oldřich Vlček se v nestárnoucím filmu objevuje v menší roli Berouska. (NFA)